Každý, kdo byl někdy v Anglii, nebo se o ni alespoň trošku zajímá
určitě slyšel o Seven sisters. Tyto útesy se nacházejí na jihu anglie v
hrabství Východní Sussex. Podle názvu jsem hned usoudila, že je útesů
sedm, že jo a taky jsem to tak i podala kamarádům a rodičum. Jenže při
psaní tohoto článku jsem koukla na wikipedii a ta mě hned vyvedla z
omylu, když tam bylo řečeno, že útesů je 8. "Název je odvozen od sedmi
sester, které měly údajně každá svůj dům mezi jednotlivými vrcholy."
Útesy
máme od nás z baráčku něco málo přes hoďku autem, takže je to super,
ale vydali jsme se na cestu docela pozdě, takže jsme přijeli k útesům
téměř v turistickou špičku ( asi kolem 11:00). Jo, vyjížděli jsme až v
10, což je docela ostuda, ale nedokopali jsme se dříve vstát :D Shame on
me. Někdy je to hold fakt těžké. Já osobně mám radši, když jsem na
lokalitě sama a nemusím se vyhýbat hromadě turistů (ale kdo by to měl
rád že), jenže jsem sova a to by znamenalo vstávat ráno opravdu brzy a
tahle vstávání jsou pro mě pěkný boj. Vstávat z krásně měkkoučké vyhřáté
postýlky a začít se chystat na cestu.
Naštěstí
pro nás si ostatní chtěli přispat ještě déle a tak jsme sice potkávali
lidi, ale nebylo jich moc a my měli spousty místa na focení, procházení
se a obdivování okolní přírody a neskutečných výhledů, které fakt stojí
za to ♥ Nejsem sebevrah a tak jsem byla pěkně nervozní, když jsem šla
ke hraně útesu. Pořád mi v hlavě běžely představy, že se zrovna podemnou
urve a já zhučím celých 100m dolů. Ale ty výhledy byly neskutečné. Na
moři jezdily co chvíli plachetnice a s každým útesem, který jsme vyšli
nahoru se před námi otvíraly další úžasné scenerie.
Naštěstí
pro nás si ostatní chtěli přispat ještě déle a tak jsme sice potkávali
lidi, ale nebylo jich moc a my měli spousty místa na focení, procházení
se a obdivování okolní přírody a neskutečných výhledů, které fakt stojí
za to ♥ Nejsem sebevrah a tak jsem byla pěkně nervozní, když jsem šla
ke hraně útesu. Pořád mi v hlavě běžely představy, že se zrovna podemnou
urve a já zhučím celých 100m dolů. Ale ty výhledy byly neskutečné. Na
moři jezdily co chvíli plachetnice a s každým útesem, který jsme vyšli
nahoru se před námi otvíraly další úžasné scenerie. 
Opravdu
nemám ráda chození do kopce, kdo mě zná, tak to určitě ví :D Ale tady,
přestože jsme pořád chodili do kopečka a z kopečka, tak mi to vůbec, ale
vůbec nevadilo, protože jsem pořád koukala kolem sebe na útesy, že mi
ani nepřišlo, do jakých kopců šlapeme. (každopádně moje lýta to věděly a
hezky se pak večer ozvaly :D ) Podél útesů je to opravdu nádherná
procházka a šli jsme z jednoho konce, který je kousíček od Seaford až na
druhou stranu, která končí u Eastbourne.
Když
už jsme byli tak blízko Eastbourne, rovnou jsme se tam stavili na
krátkou zastávku a rozhodně všem doporučuji jej navštívit. je to
nádherné město s krásnou kolonádou podél moře (ty pláže by tam teda
mohly být pěknější, protože jsou rozdělené přepážkami aby se od tama
neodnášely kamínky a na pohled to nevypadá moc pěkně, ale město samo o
sobě mi přišlo skvělé. Když jsme sjížděli dolů do města, otevřel se nám
úžasný výhled na celé město i s mořem. Což já mám za obrovské plus je
to, že kousek nad kolonádou je parkování na 4 hodiny zdarma a hned jsem
to místo začala mít o trochu radši (dobře, z toho jsem byla fakt
nadšená, protože někdy na ty ceny parkovného čumím jak tele na vrata a
chtít 5 liber za parkování je fakt hříšná cena a příjde mi to jako
zbytečně vyhozené peníze - hlavně potom, co si představím, kolik věcí
bych za to mohla nakoupit v Primarku :D ). Celkově mi přišlo hezky
čisté, nebylo zde zas až tak narváno lidmi a prostě mě fakt okouzlilo to
nábřeží s hotely, restauracemi a kavárnami okolo.V Eastbourne jsme se
zdrželi ale jen chvíli, protože jsme byli docela ušlapaní a tak jsme se
prošli podél pláže, koukli, jaké to tam mají krásné a na zbytek města
jsme se už kouali přes okýnko auta. Rozhodně se tam ale někdy vrátíme,
protože mě to místo opravdu okouzlilo ♥
Mějte se krásně. Vaše Klárka 💫
