Svět Klárky

Tak a je to tady! Pořád se mi nechce věřit, že jsme tady strávili krásných 2,5 roku. Popravdě je to z veliké části kvůli COVIDu, ale je už čas jít. Jsme na místě už hodně dlouho a je čas se zase posunout dále. 

Tento týden u nás byl na pohovoru nový couple, s rodinkou si sedli, byli ze sebe navzájem nadšeni a včera si řekli, že to berou! 

Máme odsud spousty krásných vzpomínek a zážitků. Prožili jsme tady časy plné nejistoty, pocity osamění a strachu co dál bude, ale taky jsme zde zažili časy, kdy jsme si užívali každičký den, slunili se na zahrádce, jezdili s kamarády grilovat a na výlety, užívali si společných zážitků, moře, přírody, smíchu a zábavy a jezdili na západy/východy slunce na Stonehenge. 

Uteklo to jako voda a my budeme za 5 týdnů odjíždět! Tento týden kupujeme letenku domů a začíná pro nás nová kapitola a další šílená jízda ❤️ 

Tak a je to tady znova. Jdeme do dalšího lockdownu. V den Vánoc nám zavřeli všechny fitka a my se od 25.12.2020 přesunuli v Anglii do 4. zóny (takže pro nás platí ta nejstriktnější opatření) a hned 4.1.2021 byl vyhlášen celonárodní lockdown. 

 Alespoň jsem období volnosti zakončila krásným "burn it" tréninkem v PureGym.

1.týden - Snažím se celou situaci vidět pozitivně. Mám spousty energie, přidala jsem se do skipping challenge (500 přeskoků denně), cvičím, vymýšlím nové recepty a snažím se pořádně zaměstnat. Stejně není moc pěkné počasí, tak se mi ven nechce. 

2. Týden - pořád ještě s dobrou náladou a namotivovaná začít ten nový rok dobře. Skáču přes švihadlo, vymýšlím nové recepty, třídím fotky, nechala je vytisknout a teď je lepím do deníčku a procházím si všechny ty úžasné vzpomínky, co v něm mám za posledních 6 let zaznamenané. ❤️

3. týden - každý den aktualizuji zprávy a hledám nějaké informace o tom, kdy má lockdown skončit 🤣 Já vím, už si připadám jako zoufalec. Píši, že by mohli rozvolňovat opatření v půlce února. Juhuuuu!! Tak se jen modlím, ať to tak opravdu je 🙏🏻

4. Týden - hah, tak dečka půjdou zpět do školy nejdříve v polovině března. Takže nečekám, že by uvolnění opatření  přišlo dříve, než v v březnu. Sakryš! A to už jsem se tak těšila na znova nabylou volnost a možná nějaké to cestování 🤦🏻‍♀️ Ach... Tak holt budu muset ještě chviličku zatnout zuby a čekat. 

Jsem přesně ten typ člověka, co se neumí ozvat. Mám velký respekt ke všem lidem, které považuji za autoritu (což je většinou dost na škodu) a tím pádem vždycky dodržuju heslo mé kamarádky 😄 "Zavři pusu a drž krok" (zdravím Sim). 

Moc před cizími lidmi neprojevuju své názory. I přesto, že vím, že se druhý člověk mýlí, tak stejně nejdu do konfliktu. Radši řeknu "omlouvám se", než vysvětlovat, že moje chyba to nebyla. 

Vždy jsem obdivovala svého staršího brášku a to s jakou lehkostí si umí říkat o plat. Vždycky chtěl mnohem více, než mu chtěli lidé původně dát a pokaždé dosáhl svého cíle.

Požádání o zvýšení platu bylo něco jako moje další meta v životě. Poprvé jsem se musela postavit sama za sebe. Pořádně si uvědomit své hodnoty a kvality a říct si o to! 

Dost mi v tom pomohl fakt, že naproti Angličanům jsme opravdu pracovití (ale o tom asi zase až v jiném článku).

Dne 7.11 jsem netrpělivě přešlpovala při žehlení.  Dneska je den D. Den, kdy se chci zeptat na zvýšení platu 😄 počkala jsem, až přijde Marťa a společně jsme šli za rodinkama. 

Řekli jsme jim, že bychom s nimi chtěli prodloužit smlouvu o další rok a zároveň se zeptali, zda by bylo možné dostat také zvýšení platu. Všichni byli hrozně nadšení, hned ten večer jsme od rodinky dostali čokoládky ( jako poděkování, že s nimi chceme zůstat další rok) a řekli, že nám plat zvýší, jen, že si musí všichni sednout a domluvit se. Když jsme říkali náš očekávaný plat, tak jsme jej trošku přestřelili a doufali, že se sejdeme někde uprostřed.

Tím, že pracujeme pro dvě rodinky je tohle všechno vyřizování trošku komplikovanější, jelikož musíme vždycky všechno řešit na 2x. 

Každopádně se pobavili a za 14 dní ( a po dvou připomínkách z naší strany, jeslti to už řešili) jsme byli pozváni na kobereček 😂  

Čekal na nás už taťka rodinky, businessman, a sdělil nám, že v konkrétní situaci ( doba koronaviru, špatny trh práce atd) nám zvýší plat o 7%. Normálně by to bylo pravděpodobně super, ale my stejně čekali trošku vyšší nabídku. Každopádně s námi opravdu mluvil jako se zaměstnancemi jeho firmy. Jde vidět, že tenhle člověk to má opravdu v malíčku. Když mluvil o všech těch věcech, číslech a procentech, tak mě teda opravdu dost zmátl a já věděla, že na místě mu prostě normální odpověď (se kterou budu spokojená) nedám.

Co mě Anglie naučila je, že nemám dělat ukvapené rozhodnutí. Proto jsme řekli, že se o tom ještě pobavíme a dáme jim vědět. Další den se nás ptala host mum, jeslti jsme spokojeni atd. A tady byl můj čas "zazářit"! ✨ Byla jsem popravdě vytřepaná jako ratlík, ale bylo to prostě teď, nebo nikdy! 

Řekla jsem, že jsme očekávali o něco vyšší plat, že jsme easygoing, pracovití, flexibilní, v životě jsme jim na nic neřekli ne a pokaždé se snažili na 100% vyhovět a že doufáme v to, že bychom se mohli dohodnou na o trošku větším zvýšení.

Řekla mi tedy, že se ještě pobaví a dají nám vědět. Dopoledne už jsme měli znova posezení s rodinkami, kde nám nakonec řekli, že nám ten plat, který jsme si přáli dají! Byla jsem popravdě happy jak dva grepy! 

Hned ten večer jsme jeli do obchodu a koupili mamkám kytičky a taťkům čokoládu + pro Angličany je hodně typické dávat přání na všechno, takže jsme přikoupili i Thank you card (přání s nápisem Děkujeme), napsali jsme jim, jak moc si vážíme toho, co pro nás udělali a jak jsme rádi, že můžeme pracovat pro tak skvělé rodiny (což je pravda! ❤️)  a hned ten den jim šli všechno předat a ještě asi tisíckrát znova poděkovali.

A hned o víkendu jsme to i oslavili přiťuknutím 🥂 a úžasnou procházkou.

A jaké je pro mě ponaučení? Nebát se toho, protože to nejhorší, co se může stát je, že uslyším "Ne", kdežto když se opravdu postavím sama za sebe a ozvu se, je to skvělá zkušenost a dobré cvičení na to být více průbojnější!💪🏻

Sedáme do auta a vyrážíme na naši první dovolenou od začátku lockdownu!! Ach. Jak já se nemohla dočkat ❤️

Čekají nás 4 úžasné dny plné cestování po Devonu a Dorsetu. Zabookovali jsme si ubytování přes Airbnb a tak budeme spát v úžasné cottage v malé vesničce uprostřed polí a luk a poslední večer to zakončíme v městském bytě hned u přístavu.

Den 1 - Durdle door & Jurassic coast. Nachází se jen dvě hoďky od nás, tak to byla krásná zastávka pěkně napůl cesty od našeho prvního ubytování. Jurassic coast je nádherné místo tvořené bílými útesy a nádhernými výhledy. My si to vychutnali každým douškem. Kousíček od tama je malá zátoka plná plachetnic s malebným městečkem Lulworth a ani nemusím říkat, jak krásné to všechno je. 

Moře ✔️

Úžasní kamarádi✔️

Útesy✔️

Boží výhledy✔️

Den 2. - dneska byl na pořadu dne 

Exmoor park s divokými poníky ✔️

Valley of Rocks ( naprosto boží!! 😍) ✔️

Vodopád Speke's Mill mouth ✔️ 

A všechno to bylo boží!! Hlavně dneska jsme byli na serveru poloostrova a ten je úplně jiný než jih. Je tvořen hlavně tmavými útesy a divokou přírodou a vypadalo to tam spíše jako na Madeiře (já na Madeiře nebyla, ale kamarádi říkali 😄🤷🏻‍♀️) 

Hah... To byl teda zážitek se dostat až k vodopádu 😄 jeli jsme přes polní a lesní cesty, které rozhodně nebyly určené pro normální auto a jen díky šikovnosti kluků jsme to dali bez újmy na zdraví auta 🙈

Den 3:

Dartmoor (piknik, koně, výšlapy) ✔️

Brixham přístav, pohodička, večeře moře ✔️

Strávili jsme úžasný čas v oblasti Dartmoor, šli na výšlap, měli piknik u říčky a byla to pohodička jak má být. Večer jsme se přesunuli do městečka Brixham, kde jsme se procházeli kolem přístavu, sledovali západ slunce, večer zašli na skvělou véču, hráli výbušná koťátka a neskutečně jsme se u toho nasmáli 😄💛

Den 4 

 Torquay ✔️

Exeter ✔️

Domů ✔️

Ach..💛 jak krásně nám bylo. Dneska jsme stihli ještě ráno zastávku na nedaleký maják, pak jsem se šli projít do přístavu a na kolonádu v překrásném přímořském městečku Torquay, dali jsme si úžasný oběd a celý náš výlet jsme zakončili návštěvou nádherné Exeterské katedrály.  

Ani se mi nechtělo odjíždět domů ✨ byl to překrásný výlet s úžasnými kamarády a hlavně plný pohody a smíchu 💓

S láskou Klárka

 

Už je to týden, co pandemii vnímám jako něco, co není radno podceňovat.

10.3 - ČR zakazuje akce nad 100 lidí

11.3 - Uzavření škol v ČR, Anglie nedělá žádná opatření

15.3 - Naše rodina pro kterou pracujeme si vesele jela na ples, kde bylo více, než 300 lidí.

16.3 - Anglická vláda vydala doporučení držet se v izolaci a nevycházet ven, pokud to není nutné.

18.3 - rodina nám napsala, že nemáme chodit do práce, jelikož se necítí dobře a projevil se u nich mírný kašel a diví se, odkud to asi mohli dostat 🤣 no kde asi

Anglie - počet oficiálně nakažených 1800
Česko - počet nakažených 500

19.3 - Host mum dneska leží v posteli,  má zvýšenu teplotu a pokašlává. Já už do domu od 17.3 nechodím a snažíme se izolovat v našem domečku co nejvíce je možné. Dneska se cítíme s přítelem unavení. 

Dneska jsem dostala v práci volno. Ráno přišla zpráva ať nechodím do práce, jelikož se cítí zaměstnavatelé nachlazení, začali mít bolesti hlavy, pokašlávat a pociťovat únavu. V ten moment jsem měla pocit, jako by mě někdo polil studenou vodou. Anglie má oficiálně už přes 2 000 nakažených (podle anglických odborníků to může být ale až 50 000 zatím nepotvrzených případů), tak mě vůbec neuklidnilo, že rodina, pro kterou pracujeme byla před 5 dny na plese kde bylo 300 lidí a dneska nám napsali tuhle zprávu.

Volám si s rodinou, která je doma v Česku, dokonce se vrátila domů i sestra, která studovala v Budapešti a mě je tak trochu smutno z toho, že v těhle chvílích nemůžu být se svou rodinou.


Už je to přes týden, co se v české republice začaly zavádět radikální opatření proti koronaviru a taky je to už týden, co v našem Anglickém městečku, kde žijeme potvrdili první případ. Vláda se stále chová, jako by téměř žádná hrozba nebyla a bohužel se zde více kouká na ztrátu z hlediska ekonomiky, než z hlediska lidských životů.



Přístup lidí v české republice mě nyní každým dnem přivádějí do úžasu. Tolik solidarity, pomoci a lidskosti jsem už dlouhou dobu neviděla a naplňuje to mé srdce vděčností a nadějí. Nadějí z toho, že jsme v sobě dokázali najít a vytáhnout na povrch to nejlepší co v nás je. Dojímá mě, jak se češi dokáží semknout, navzájem se podporovat a starat se o sebe. Je to poprvé, co jsem pyšná za to, že jsem Češka a za to, jaký máme národ.

Přístup čechů a Angličanů je totiž diametrálně odlišný. Dnes jsem jela pro rodinu nakoupit potraviny a i přesto, že jsem vyjela raději ráno, plného obchodu jsem se nevyvarovala. Co mě ale překvapilo více, bylo to, že na sobě neměl roušku opravdu nikdo a to ani prodavačky, které se denně setkají se stovkami lidí. Brala jsem si s sebou pro případ šátek, ale když jsem viděla situaci, bylo mi trapně si jej dávat.

Někteří už navrhovali, abychom se vrátili zpět do čr, než se ta šílenost přežene. I přesto, že bych si moc přála být v téhle situaci doma se svou rodinou, příjde mi bezpečnější zůstat zde v Anglii. Nemyslím bezpečnější pro nás, ale bezpečnější pro mé okolí. S přístupem rodiny pro kterou pracujeme (účast na narozeninových oslavách, plesy o 300 lidech a akce každý víkend), a se současnou situací v Anglii je veliká pravděpodobnost, že už jsme nakažení a poslední co si přeji je to, abych nemoc přivezla s sebou mezi své blízké a ohrozila tím mnohem více lidí, než ohrožuji nyní.

UPDATE: 20.3 Anglie zavřela všechny školy a od 23.3 je zákaz vycházení den, pokud to není jen na zdravotní procházku, nebo na nejnutnější nákup. Obchody jsou vykoupené a je třeba jezdit ráno, aby byl schopný člověk něco sehnat. Naše rodina je už naštěstí od 16.3 doma a snaží se co nejvíce izolovat 🙏 ke 4.4 tady už máme téměř 42 000 oficiálních případů.

Doufám ale, že se nám to brzy podaří překonat a zase si budeme moci užívat naplno krásy Anglie a posezení s kamarády. Zatím si budu zapisovat a snažit zapamatovat každodenní maličkosti, na které jsem jinak zapomínala a za které můžu být vděčná. Protože nejdůležitější, co jsem si uvědomila je to, že nic není samozřejmost.

Posílám všem kapku optimismu, protože to je v dnešním chaosu nejvíce potřeba.
S láskou Klárka