Svět Klárky

A je za námi první týden. Čekala nás spousta vyřizování a abychom měli trochu dobrodrůžo, tak se nám to muselo trochu zkomplikovat...

1. Moje úžasná nabíječka na mobil nikam nevycestovala a hezky si lebedí u mě na stole v pokoji v ČR
2. Zvládli jsme koupit SIM karty, které v naši oblasti bohužel nemají pokrytí, takže je super, že sice máme neomezené sms a volání, ale je nám to celkem k ničemu, když se nikomu nedovoláme že jo. 
3. Hovory na úřady (úřad práce - NIN, pohovor v bance atd) = neskutečně stresující. Takže mi vlastně ani nakonec nevadí, že se od nás téměř nikde nedovoláme 😄
4. Při hovoru s někým rozumím tak každému pátému slovu, když se poštěstí. 
5. První den v práci se mi podařilo doma zlomit mop a Marťa, aby nebyl moc pozadu mě asi o hoďku později dohnal se zlomenou lopatou.
6. Pořád málo? Tak jo. Dnes při dělání karbanátků jsem je neobalila ve strouhance, ale v posypce na koláče 😂 člověk se tady angličtinu opravdu učí rychle. 

7. Hned o víkendu jsme se s autem ztratili a nemohli najít žádný obchod, kde si nakoupit, tak nás zachránilo Tesco expres, kde jsme nechali celé naše kapesné za základní potraviny a vydali se zpět domů. Google mapy jsou odteď náš nejlepší kámoš.

 

8. U řízení se zásadně vždy pohádáme, jelikož řízení na opačné straně je stresující už tak dost a mě dělají problém strany, je to úžasný mix na hádky a obviňování kdo za to může ⬅️➡️

Celý týden jsme hned po práci pokukovali, kde bychom se o víkendu mohli zajet podívat a máme to štěstí, že bydlíme docela blízko hned čtyř přírodních rezervací a tak jsme se o víkendu jeli hned do jedné z nich podívat - do Thursley common.

Jeden týden to vypadalo, že do Anglie asi už nikdy nepojedeme, a druhý jsme si už balili kufry. Vše se seběhlo tak nečekaně, že jsme se od té doby, co jsme řekli "ano" ani nezastavili.

Nedokážu tomu uvěřit!!!! Všechno se seběhlo tak rychle, že to můj mozek ještě zpracovává, ale je to konečně tadyyyyy!  Za ani ne týden jedeme do Anglie!

Z ničeho nic se mi ozvala paní z Anglické agentury, že mě našla na fb (dávala jsem tam dotaz ohledně Anglie) a že má pro mě s přítelem skvělou nabídku práce. 

Pozice Au-pair couple, ubytování i auto zajištěné rodinou. Sami si budeme platit jen jídlo a benzín. Práce pro rodinku žijící na countryside, 35 hodin týdně, starost o baráček, zahradu a 2 pejsky a občasná pomoc se třemi dětmi. 

Hned během dalších dní jsme měli s rodinou hovor a ani jsem netušila jací to budou sympaťáci! Máme z toho úžasný pocit. Vypadali úžasně, nabídka je boží! V Česku bychom takhle čerstvě po škole na takový plat (225£/týden/osobu) a benefity určitě nedosáhli a lepší začátek v cizině jsem si nemohla ani přát! 

A co je ještě šílenější? Už příští týden za nimi máme přijet a začít pro ně pracovat. Dokonce nám proplatí i letenku. 

Netuším, kdo mi tam nahoře v životě pomáhá, ale děkuji moc! Děláš úžasnou práci a cítím se jako neskutečný šťastlivec, že mám takový život, jaký mám. 

Jelikož jsem ale vzala tábory u Marti u koní, tak jsem to musela bohužel dost narychlo zrušit. Dodělám posledních pár dní a ve čtvrtek už odjíždíme za rodinou. 🛫 Bylo mi to neskutečně líto, ale cítím, že takovou nabídku, jako nám přišla do Anglie nemůžu odmítnout.   

Hurá! Je to konečně tady ❤️🥳

Katedrála Notre-dame vevnitř

Pohled na Seinu

1. Egyptské starožitnosti
2. Stará Antická a Orientální keramika
3. Řecké a Římské starožitnosti
4. Malby, kresby, mědirytin
5. Skulptury středověku, renesance a Moderní doby
6. Malé umělecké předměty světové historie
7. Námořnictví a etnografie

(obrázek zahrad z interneru: my teda ještě tak krásné rozkvetlé kytky neměli, jelikož jsme tam byli v únoru)

Hotel Ritz Carlton, ve kterím byla ubytovaná Diana než zemřela	.

Dům Opery v Paříži

Výhled na noční paříž a Eiffelovu věž

"hrajeme" curling na střeše mrakodrpu Tour Montparnasse

Valentýn 

Vím, že valentýn spousta lidí odsuzuje a nebo spouta zastává ten názor, že proč "slavit lásku" jen jediný den v roce, když by se měla dokazovat tomu druhému po celý rok. Já ráda slavím kdejakou blbost, takže valentýn mi vůbec nevadí a naopak jej beru jako moc pěkný svátek. Proč si neudělat s partnerem nějakou večeři, zajít do restaurace, nebo udělat prostě doma pěkný romantický večer? Každopádně letošní valentýn pro mě nabral úplně jiné obrátky, než jsem čekala.

Odpoledne jsme se s přítelem viděli ve škole a měli jsme v plánu, že si spolu zajdeme na hamburger (jak romantické a zdravé!) a já měla v plánu, že mu dám dáreček ( v mém pípadě kupu bonbonů a jiných sladkostí, protože to on může jíst pořád). Hned po škole to ale zrušil s tím, že musí zajet ještě něco vyřídit a že si kdyžtak předáme překvápko večer. Takže po zklamání, že nejdeme na hamburger jsem dostala ujištění, že se teda dnes alespoň ještě uvidíme.

Cesta ze školy mi trvá hodinu a když jsem dojela domů, všimla jsem si na stole obálky a růžičky o které jsem si myslela, že je pro mou mamču. Když jsem se jí na to zeptala, tak odpověděla, že pro ni teda určitě není, že se tady objevila, když přijela s bráchou ze školy. Takže jsem ji šla plná zvědavosti prozkoumat, že jo. No a pod ní byla obálka zalepená srdíčkem a na něm napsán "Vyřeš"

No co vám budu povídat, dalo mi to docela zabrat. V obálce byly totiž 3 svazečky a v každém fotky a obrázky, které znázorňovaly nějaký důležitý moment v našem vztahu a já měla uhádnout o co se konkrétně jedná, popř v jaké lokalitě to je - a co jsem zjistila, musela jsem říct mé mamči. Ta mi po správném řešení přinesla další obálku se zamčenou krabičkou. Otevřela jsem obálku a na ní bylo napsáno "Den, kdy se naše cesty spojily". Když jsem zadávala datum na číselný zámek, tak se mi už začaly hrnout slzy do očí, prorože mě to celé dojalo. Zámek se otevřel (až na druhý pokus :D ) a já otevřela krabičku ve které byl poslední dopis s instrukcemi, abych se sbalila na 4 dny, vzala si s sebou cestovní pas a vyčkala na odvoz.

No a když jsem se otočila, stál za mnou přítel s kytičkou a popřál mi šťastného valentýna (jestli vás zajímá, jak se k nám dostal, tak přijel už dávno předemnou, jelikož mě nechal trmácet se tramvají a pak busem a on si vezl hezky svou prdýlku v autě :D). A to už jsem teda neudržela a začala tam dojetím brečet. Bylo to opravdu neskutečně krásného a mě to dost vzalo. Pak se vše seběhlo dost rychle. Sbalila jsem si věci, jeli jsme na nádraží, nasedli do vlaku a vyráželi směr Brno. Tady nastala zase má chvíle s Valentýnem a pozvala jsem jej na pizzu, předala vytištěné fotky nás dvou z různých dovolených a akcí a předala sladkůstky. Když jsme se vrátili do bytu, prozradil mi, že zítra vyrážíme směr Paříž!♥ Lepší valentýn jsem ještě v životě nezažila a jsem opravdu neskutečně ráda za to, jakého úžasného chlapa mám.

ps: Článek z paříže bude na samostatný článek, protože to byla fakt pecka a Paříž mě opravdu uchvátila ♥