Valentýn 

Vím, že valentýn spousta lidí odsuzuje a nebo spouta zastává ten názor, že proč "slavit lásku" jen jediný den v roce, když by se měla dokazovat tomu druhému po celý rok. Já ráda slavím kdejakou blbost, takže valentýn mi vůbec nevadí a naopak jej beru jako moc pěkný svátek. Proč si neudělat s partnerem nějakou večeři, zajít do restaurace, nebo udělat prostě doma pěkný romantický večer? Každopádně letošní valentýn pro mě nabral úplně jiné obrátky, než jsem čekala.

Odpoledne jsme se s přítelem viděli ve škole a měli jsme v plánu, že si spolu zajdeme na hamburger (jak romantické a zdravé!) a já měla v plánu, že mu dám dáreček ( v mém pípadě kupu bonbonů a jiných sladkostí, protože to on může jíst pořád). Hned po škole to ale zrušil s tím, že musí zajet ještě něco vyřídit a že si kdyžtak předáme překvápko večer. Takže po zklamání, že nejdeme na hamburger jsem dostala ujištění, že se teda dnes alespoň ještě uvidíme.

Cesta ze školy mi trvá hodinu a když jsem dojela domů, všimla jsem si na stole obálky a růžičky o které jsem si myslela, že je pro mou mamču. Když jsem se jí na to zeptala, tak odpověděla, že pro ni teda určitě není, že se tady objevila, když přijela s bráchou ze školy. Takže jsem ji šla plná zvědavosti prozkoumat, že jo. No a pod ní byla obálka zalepená srdíčkem a na něm napsán "Vyřeš"

No co vám budu povídat, dalo mi to docela zabrat. V obálce byly totiž 3 svazečky a v každém fotky a obrázky, které znázorňovaly nějaký důležitý moment v našem vztahu a já měla uhádnout o co se konkrétně jedná, popř v jaké lokalitě to je - a co jsem zjistila, musela jsem říct mé mamči. Ta mi po správném řešení přinesla další obálku se zamčenou krabičkou. Otevřela jsem obálku a na ní bylo napsáno "Den, kdy se naše cesty spojily". Když jsem zadávala datum na číselný zámek, tak se mi už začaly hrnout slzy do očí, prorože mě to celé dojalo. Zámek se otevřel (až na druhý pokus :D ) a já otevřela krabičku ve které byl poslední dopis s instrukcemi, abych se sbalila na 4 dny, vzala si s sebou cestovní pas a vyčkala na odvoz.

No a když jsem se otočila, stál za mnou přítel s kytičkou a popřál mi šťastného valentýna (jestli vás zajímá, jak se k nám dostal, tak přijel už dávno předemnou, jelikož mě nechal trmácet se tramvají a pak busem a on si vezl hezky svou prdýlku v autě :D). A to už jsem teda neudržela a začala tam dojetím brečet. Bylo to opravdu neskutečně krásného a mě to dost vzalo. Pak se vše seběhlo dost rychle. Sbalila jsem si věci, jeli jsme na nádraží, nasedli do vlaku a vyráželi směr Brno. Tady nastala zase má chvíle s Valentýnem a pozvala jsem jej na pizzu, předala vytištěné fotky nás dvou z různých dovolených a akcí a předala sladkůstky. Když jsme se vrátili do bytu, prozradil mi, že zítra vyrážíme směr Paříž!♥ Lepší valentýn jsem ještě v životě nezažila a jsem opravdu neskutečně ráda za to, jakého úžasného chlapa mám.

ps: Článek z paříže bude na samostatný článek, protože to byla fakt pecka a Paříž mě opravdu uchvátila ♥