Jak mě skolila nemoc a skvělé dny plné pohody
dubna 03, 2020
Už je to více než 2 týdny co máme domácí karanténu a já v pondělí lehla s bolestí hlavy a teplotou. Bolest začala vystřelovat z levého oka a časem se přesunula do oblasti čela. Musím teda říct, že už dlouho jsem se necítila tak nepříjemně. Chtělo to pár dobrých hodin spánku (dobře no, prospala jsem asi 12 hodin v kuse), tři dny pohov a už se zase cítím jako rybička, jediné co, tak mě ještě semtam chytne trošku kašel.
A jak vím, že jsem prodělala koronavirus? Nevím to jistě, ale naše rodina byla na testování v Londýně a vyšly jim pozitivní výsledky. A jelikož my jsme s nimi byli denodenně v kontaktu, je veliká pravděpodobnost, že jsme si tím prošli také, ale v mírnější formě. Přítel měl totiž velmi podobné příznaky jako měla rodina pro kterou pracujeme a já lehla s bolestí hlavy asi týden po něm.
Teď už si znova naplno užívám slunečné dny. Ráno vstávám a jen tak si chviličku užívám jak se paprsky sluníčka pomalinku vkrádají přes francouzská okna k nám do domečku a probouzí venku všechno pomalinku k životu, jak nám ptáci zpívají za okny a vytváří ten nejkrásnější budíček, jak si můžu konečně vzít snídani ven na terásku a užívat si čerstvý vzduch.
Ráno cvičím jógu, aby se celé moje tělo pomalinku probudilo a zbytek dne se vyhřívám na sluníčku a čtu si knížky no a musím říct, že už pěkně dlouho jsem se necítila takhle krásně odpočatá a zrelaxovaná.
Přesně takovéhle zastavení v podobě karantény jsem teď potřebovala. Zastavit se, pořádně se nadechnout a načerpat motivaci k tomu jít pořád dále. Celý svět se jakoby zastavil a my najednou máme spousty času odpočívat, čerpat inspiraci, chodit na procházky a prostě jen tak být... být odpočatí a šťastní. Už dlouho se mi nestalo, že bych se budila ránem s pocitem štěstí a plná radosti, nedočkavá co den zase přinese.
Procházky do přírody samosebou nesmí chybět a ne nadarmo se říká Anglii země koní! Jsou tady opravdu na každém rohu a co je lepšího, než se procházet kolem ohrad s koňmi a dívat se jak se spokojeně pasou na sluncem zalitých pastvinách. Láká to jen se opřít o ohrady a užívat si tuhle dokonalou atmosféru.
Ve dnech odpočinku jsem měla taky možnost pořádně projet Pinterest a načerpat nějakou tu inspiraci a taky zkusit zablbnout s foťákem a celé dopoledne jsem si užila jak se patří.
Ale je to teda pěkně těžké mít sebedisciplínu a nebýt pořád jen na sociálních sítích a bezhlavě projíždět několik hodin instagram a Facebook (což se mi teda stává pořád), nebo neplýtvat časem nad blbostmi. Vždycky pak mám nehorázné výčitky svědomí, že jsem přece ten den mohla využít trochu produktivněji.
Tak krásný pátek vám všem a užijte si pořádně víkend!
Vaše Klárka 💕
0 komentářů