Svět Klárky

Hympton court palace je původní královský palác v části Richmond a když jsme koukali, kam bychom o víkendu vyrazili, zaujala nás jeho architektura. S Marťou jsme se rozhodli, že se tento víkend vydáme zde a musím říct, že jsme opravdu nelitovali. Přes parkopedii jsme si našli nejlepší místo na parkování a mohli jsme vyrazit.

Jak jsem už psala, tak parkování tady někdy výjde pěkně draho a potom, co jsme narazili na parkopedii, nemůžu si to vynachválit. Navíc k vybranému parkovišti někdo napsal, že je od tama krásná procházka podél řeky k Hampton court palace, tak jsme neváhali a vyrazili.

Z parkoviště byla opravdu nádherná procházka podél řeky - projížděly zde různé loďky, na Temži byly zakotvené housboaty a po cestě měli lidé vystavené různé stolky s ručně vyráběnými šperky, nebo obrazy, které si mohl člověk zakoupit. Bylo to opravdu krásné a ta atmosféra byla úžasná.

Popravdě mě Hampton court palace až tak neuchvátil, protože se nám nechtělo dávat 20Ł za vstupenku, takže jsme si prošli jen vnější zahrady, ale i přesto od tama byly krásné výhledy. A nejvíc unešená jsem byla asi z parku, kde měli zasázeno spousty druhů růží a taky z obrovské zahrádky, kde měli nasázené obrovské množství zeleniny a kde každou středu probíhají trhy, kdy si může člověk něco z jejich zahrádky přímo koupit. Tím, že se starám i u "své" rodinky o zahrádku, tak jsem to fakt obdivovala. Zaprvé to, jak jim tam vše krásně rostlo a za druhé to, že se jim to chce plít :D Vždyť jejich "zahrádka" je tak obrovská, jako u nás v čr zahrada u baráku. Ale stálo to za to.

Měli jsme zároveň trochu smůlu, protože v areálu zrovna probíhal food festival a my neměli koupené lístky, takže jsme do zbytku zahrad vejít bohužel nemohli. Tak jsme se šli projít do Bushy Parku, kde se volně pasou jeleni a daňci.

Sice jsem holka z vesnice a srnky vídám každou chvíli, ale byla jsem z toho unešená. Majestátní jeleni, kteří odpočívali v trávě, stáda srnek, které se v klídečku pásly hned vedle cesty, no byla jsem z toho jelen :D

Kde bydlíme, jak pracujeme a co děláme ve volném čase? Ještě jsem pořádně nepopsala, jak si tady vlastně žijeme. Asi nemusím říkat, že víkendy jsou rozhodně nejzáživnější, ale ani pracovní týden není zas tak špatný.

Bydlíme s Marťou u Godalmingu, které se nachází v hrabství Surrey v jižní části anglie - městečko je dole vlevo na přiložené mapce. Dokonce i mezi Brity je tato část anglie hodně chválená a musím říct, že je tady opravdu krásně. Miluju britskou architekturu a jak tady mají všechno stavěné do podobného stylu. Mimochodem některé baráky tady fakt stojí za to (to na ně vždy čumím s otevřenou pusou). Jsou krásně postavené a hlavně miluju ty zahrady kolem nich. Je to úžasná lokalita, protože k moři to máme cca hoďku a stejně tak do Londýna, takže lepší místo bychom snad ani nemohli najít! ♥

Slyšela jsem o něm už 5 let zpět, když jsme byla v Anglii. Každý jej opěvoval a každý tam musel jet, později i spolužáci na škole při návštěvě anglie nezapomněli navštívit ani Brighton Já to štěstí neměla a tak jsem do Brightonu nejela. Neviděla jsem slavný Brighton palace pier, neviděla jsem pobřeží a tak jsem jen poslouchala barvité vyprávění, jak je to tam skvělé.

Aleeeee! Letos to konečně klaplo a to dokonce tento týden. Našli jsme si na internetu místa, která bychom chtěli navštívit (a že vypadaly sakra úžasně ♥) Royal pavilon? Neskutečné, tam prostě musíme. Ráno jsme nabalili svačina a jelo se. Bohužel se ještě v navigaci moc dobře neorientuji a tak jsem nás navedla přímo do centra Brightonu, kde bylo parkovné za 5 liber na hodinu, 5 liber!!! 👀 To je snad hřích chtít tak moc za parkování. Takže jak rychle (pomalu, diky kolonám) jsme do centra Brightonu přijeli, tak rychle (pomalu, znova kvůli kolonám) jsme zase odjeli trošku dále. Díky bohu za navigaci.👐

Co bije hodně do očí je to, že se v městě nachází opravdu veliké množství bezdomovců a na celý ráz města to rozhodně nedělá dobrý dojem. Když si jdete na procházku po parku a tam je skupinka bezdomovců, co spí na lavičce, tak to (nejen) jednoho docela odradí. Ale což o to, jako holka z Ostravy jsem na to zvyklá a doma to taky není nic slavného. První zastávka byla u mého vysněného Royal pavilon. Těšila jsem se na to celou cestu a konečně jsem tam byli! Vkročili jsme do zahrad a já se těšila na tu krásu. 

 Jenže, jak to už bývá zvykem, realita je trošku jiná, než je zobrazováno na fotkách. Přišli jsme, všude spousta lidí a to nádherné jezero, co se na fotkách před Royal pavilon rozkládalo vypadalo asi takto... Ano, je to jen kus betonu zalitý vodou, která je ještě k tomu porostlá řasama. Takže mé představy romantických fotek na hraně jezera s palácem za zády byly rázem ty tam.
Nevím, jestli se z toho mám smát, nebo brečet :D
Pořád jsem říkala Marťovi, že jsme asi špatně, že to jezero tady není a že to musí být tím pádem někde jinde a že to není možné, že by to bylo ono. Ale bohužel, ano, bylo to ono. No a krom toho jsme taky vychytali zrovna dobu oprav, takže jsme koukali na polovinu pavilonu schovaného za lešením.  Jak bylo psáno na tripAdvisor, je toto místo skvělé na piknik. Jasné, rozhodně je, pokud je člověk milovníkem aut - pavilon je totiž téměř ze všech stran obehnán hlavními cestami, kde projíždí jedno auto za druhým. A pokud jste přátelské povahy, je toto místo jako stvořené pro vás - na tak malém prostoru je v jednom kuse vměstnaný dav procházejících lidí, takže nemáte o zábavu nouzi. Na piknik ideál prostředí.

Další věcí, co jsme měli v plánu byl Brighton palace pier. Ten se mi líbil. Všude spousta stánků, neskutečně krásně to tam vonělo, byly tam snad všechny sladké jídla světa. Člověku se na to všechno opravdu sbíhaly sliny. Připomínalo mi to hodně stánkama naše poutě v česku. Zkusili jsme si i hod balónky na plechovky. Je to asi ze dvou metrů, že by to zvládl každý manták... No a my jsme asi extra mantáci, protože ze 3 hodů se nám podařilo shodit jen 1 plechovku :D Takže jsme šli s ostudou zase dále.
Po cestě zpět jsme se nechtěli prodírat davem lidí po hlavních trasách a tak mě chytře napadlo (jsem přece holka z vesnice a umím používat selský rozum), že zajdeme do nějaké vedlejší uličky a projdeme to mimo hlavní trasu. Jenže to jsem ještě netušila, že nás to dovede přímo na trasu, kde se týden předtím konalo Pride Parade 🌈  (které se mimochodem zůčastnilo přes 300 000 lidí). Takže jsme vyšli na ulici, kde byli nejrůznější obchody orientované právě na tuto skupinu lidí👬. Ať už se jednalo o kadeřnictví, tak nejrůznější bary, kavárny a jiné obchody (+18) určené přímo pro ně. Všude byly vyvěšené vlajky a dokonce i produkty v obchoděch byly seřazeny v barvách duhy.No popravdě to pro mě byla ta více zajímavá a trošku i šokující část Brightonu (dobře no, na některé věci jsem čuměla jak tele na vrata) :D

Z většin yvletů tady po Anglii jsem zatím byla nadšená, ale Brighton mě tolik neokouzlil. Možná to bude i tím, že jsme byli první v Portsmouth a nebo Eastbourne, které jsou opravdu krásné a tak jsme už měli s čím srovnávat. Prošli jsme si ještě kousek centra a zamířili k autu a rozhodli se, že se budeme zpět domů vracet po pobřeží. Ani ne 10 minut jízdy jsem ale uviděla na kopci nějaký hrad. No prostě jsme tam museli jet se podívat ( podruhé díky bohu za navigaci).

Fotka ilustrační, jelikož jsem to z dálky nestihla zachytit

Z hradu se nakonec vyklubala škola. Ale to byly snad druhé Bradavice. Já bych do takové školy snad chodila s nadšením! Bylo to něskutečné. A ta "kaple" se kaplí nedala nazývat. Byla to hotová katedrála. Pro mě něco úžasného.

Ilustrace znova: Jelikož jsme přišli o  minut později, do kaple jsme se už nedostali, ale je to v plánu při příští návštěvě ♥

Takže nakonec byl výlet zakončen úžasně. Já z toho byla unešená. Ještě když se přímo před školou páslo v ohradě stádo koní. byla to úplná reklama na pohodu.


Mějte se krásně. Vaše Klárka

Každý, kdo byl někdy v Anglii, nebo se o ni alespoň trošku zajímá určitě slyšel o Seven sisters. Tyto útesy se nacházejí na jihu anglie v hrabství Východní Sussex. Podle názvu jsem hned usoudila, že je útesů sedm, že jo a taky jsem to tak i podala kamarádům a rodičum. Jenže při psaní tohoto článku jsem koukla na wikipedii a ta mě hned vyvedla z omylu, když tam bylo řečeno, že útesů je 8. "Název je odvozen od sedmi sester, které měly údajně každá svůj dům mezi jednotlivými vrcholy."

Útesy máme od nás z baráčku něco málo přes hoďku autem, takže je to super, ale vydali jsme se na cestu docela pozdě, takže jsme přijeli k útesům téměř v turistickou špičku ( asi kolem 11:00). Jo, vyjížděli jsme až v 10, což je docela ostuda, ale nedokopali jsme se dříve vstát :D Shame on me.  Někdy je to hold fakt těžké. Já osobně mám radši, když jsem na lokalitě sama a nemusím se vyhýbat hromadě turistů (ale kdo by to měl rád že), jenže jsem sova a to by znamenalo vstávat ráno opravdu brzy a tahle vstávání jsou pro mě pěkný boj. Vstávat z krásně měkkoučké vyhřáté postýlky a začít se chystat na cestu.

Naštěstí pro nás si ostatní chtěli přispat ještě déle a tak jsme sice potkávali lidi, ale nebylo jich moc a  my měli spousty místa na focení, procházení se a obdivování okolní přírody a neskutečných výhledů, které fakt stojí za to ♥  Nejsem sebevrah a tak jsem byla pěkně nervozní, když jsem šla ke hraně útesu. Pořád mi v hlavě běžely představy, že se zrovna podemnou urve a já zhučím celých 100m dolů. Ale ty výhledy byly neskutečné. Na moři jezdily co chvíli plachetnice a s každým útesem, který jsme vyšli nahoru se před námi otvíraly další úžasné scenerie.

Víkend v Portsmouth byl zatím jeden z nejkrásnějších co jsem tady v Anglii zažila. Našim hlavním cílem bylo Historické přístaviště (Historic Dockyard). Popravdě jsem moc nevěděla, co mám čekat a byla jsem opravdu mile překvapená (až na tu cenu teda). Vstupné na 11 atrakcí s platností jednoho roku totiž vyšlo jednoho na téměř 40 £ 🙈 Se mi přetočily panenky jak jsem to viděla. Ale zase to je na rok, tak jsme si koupili vstupenku a šli prozkoumávat. Příště ale určitě budeme kupovat po internetu, protože jsem chvíli po koupi vstupenek našla na netu voucher, kde by nás to stálo 40£ oba dva (jo, pěkně mě to zjištění naštvalo, protože kdybych na to koukla o 10 minut dříve, tak jsme mohli 40 ušetřit že jo. Ale chybama se člověk učí a alespoň už teď vím, že v dnešní době se to už přes internet vyplatí více.

Ale bylo to skvělé! Hned první jsme navštívili loď HMS warrior z roku 1860. Jsem na historii fakt blbá (nepamatuji si ani jedno jediné datum ) ale přesto se mi vše ohledně historie líbí, takže to byl pro mě neskutečný zážitek. Loď byla opravdu obrovská a téměř nedávno zkonstruovaná do původní podoby a bylo to úžasné. Celkem měla 5 pater, takže pro mě neskutečně obrovská loď. Člověk mohl nahlédnout "námořníkům" do kuchyně, jak si žil kapitán a posádka, jaké měli zbraně a bylo to totálně úžasné. 
Další skvělou věcí byly doky, kde stále lodě opravují, takže jsme měli možnost kouknout přímo na celý proces práce. Pro lidi je tam vyhrazeno místo, kudy mohou chodit, aby nepřekáželi lodním mistrům, kteří je tam opravují + jsme mohli vyjít nahoru na ochoz, kde jsme měli krásný rozhled na celý dok.

Výhled na lodě, které jsou opravovány.

 Plus byly nahoře vystaveny lodě ( loď královny Viktorie, na které se přepravovala z a do královské jachty,  kanoe, ve kterých se snažila Anglie nepozorovaně dobýt Bordeaux a podobně, loď ve které jel James Bond při natáčení těch úplně starých dílů ...) Což bylo super, když si člověk představil, co všechno mají ty lodě za sebou a stejně jsou tu a vystavené v celé své kráse.

loď královny Viktorie

A foto s červenou telefonní budkou samosebou nesmí chybět :D

Dostali jsme se do ráje? Ráno nás budí zpěv ptáků, práce ubíhá pěkně od ruky, každý den navečer si skočíme do bazénu, ugrilujeme si mňamku na naší terásce, sledujeme západ slunce a užíváme si klidu. Ta nádherná příroda, ticho a harmonie všude kolem je jako balzám na duši!