Jak je těžké si udržet tu správnou motivaci!

dubna 18, 2020

Je to už 3 týdny, co jsem se navlékla do mých užasných pohodlných legín na cvičení, které na mě čekaly zapomenuté v šatníku už nějaký ten měsíc, oprášila karimatku a pořádně se opřela do cvičení! Ježiš jak já byla namotivovaná. Byl to můj poslední týden karantény (ano, teď už bohužel/bohudík chodím do práce) a já se cítila namotivovaná jako už dlouho ne! Dala jsem si za cíl minimálně 2-3x týdně kardio + cvik na břicho, nebo nohy, 1x týdně běh s krátkým sprintem a ideálně 5x týdně protahování, nebo jogu. 

Asi si říkáte, Klári, Klári... to jsi na začátek trochu přepískla. A taky že jo! Bohužel motivace mě opustila už po prvním týdnu a taky moje tělo samo řeklo, že to teda ne a po každém cvičení další dva dny stávkovalo :D Což úplně chápu, ale já pak měla dobrý pocit, protože když to bolí, tak to přece roste, nebo ne?



Takže jsem se dostala pěkně rychle zase dostala do fáze, kdy se do cvičení musím opravdu přemlouvat. Včera jsem si dala zmrzlinu, pak sedla k filmu a snědla pytlík chipsů. Cítila jsem se provinile? Jasně, že jo. Ale víte co? Ono je to v pořádku. Je v pořádku někdy spočnout a sníst všechny dobrůtky co se ocitnou v mém dosahu a mít jen tak lenivý den, kdy nic nedělám, koukám na filmy a projíždím nesmyslnou dobu sociální sítě. A i takové dny jsou potřeba a nemusím se za to cítit provinile, horší by bylo, kdyby se z toho stala každodenní věc.





Navíc moje energie a motivace a nálada je hodně vázaná na dobré počasí. Jakmile je venku sluníčko, jsem šťastná, pořád bych něco podnikala a vymýšlela. Ale jakmile je pod mrakem, chladno, nebo deštivo, není se mnou moc k vydržení. No a to jsou přesně ty dny, kdy jen sedím, koukám na filmy a nacpávám se všema dobrůtkama, co najdu u nás v kuchyni, případně se pouštím do vaření všelijakých dortů, domácích zmrzlin a jiných mňamin ke kterým najdu recept na internetu. Takže každému asi dojde, že Anglie není na slunečné dny úplně šťastná volba a jaké dny u nás asi převládají  :D



O to těžší to ale, když na mě teď všude z internetu křičí články jak na sobě pracovat, jak se zdokonalovat, všude na internetu vidím lidi cvičit, zdravě jíst, správně pečovat o svou pleť, vymýšlet nové nápady a nevím co všechno... A já spadla do té pasti taky. Měla jsem najednou pocit, že nic nestíhám.  Že je tolik věcí, co bych měla správně dělat, ale nemám na to třeba čas, energii, nebo se mi do tho pouštět nechce. To ani nejde všechno stíhat najednou! Hlavně skočit do nějakého nového stylu po hlavě a kompletně překopat všechny zažité zvyky je sakra těžké a nejde to udělat ze dne na den. A hlavně!! To co dělám mě musí dělat šťastnou a to je pro mě hlavní priorita.💗

Takže jsem se vybodla na nějaké přemotivované ambice a začala dělat to, z čeho jsem šťastná a co mi přináší dobrý pocit (procházky, cvičení s rozumem a učení se fotit). A to ostatní ( omezení masa, učení se angličtiny, účení se jak upravovat fotky a videa a milion dalších...) budu přidávat do svého dne později a postupně :)) Přece na to máme celý život. Hlavní je se z toho nezbláznit.


A co teď dělám, aby se ze mě nestal zase lenivec, abych pomalu tělo zvykala na pohyb a abych konečně měla na léto vyrýsovaný zadek a břicho? (tak nějak tuším, že na to bude potřeba trochu více času, než jen 3 měsíce a trochu více námahy, než tomu dávám teď :D).

První krok je ten, že jsem se snažila zásobit více ovocem , zeleninou a koupila vysokoprocentní čokoládu. Přeci jen... když doma nic sladkého není, musím si najít prostě zdravější variantu.  Takže uvidíme, jak to bude fungovat :D

Zadruhé - můj nový mega vytuněný plán zmizel a nahradil jej nový pohodový plán, kdy se řídím podle toho, co mi naznačuje tělo. Když už se necítím moc na to se hýbat, jdu alespoň na procházku. Pokud cítím, že mám dostatek energie, tak chvíli projíždím instagram, kde jsou všechny ty krásné kočičky se sexy tělama a pak se většinou cítím dost motivovaně (nechci si připadat jako největší lenivec na světě) a pustím se do nějakého kardia.



A tady přichází to kouzlo! Jakmile se totiž už začnu hýbat, tak nějak mě to motivuje dále k pohybu a snažím se ze sebe dostat to nejlepší (když už jsem se do toho pustila, že jo!) A tak si většinou po kardiu dám stejně ještě nějaké cviky na posilování ať už rukou, nebo nohou a nebo se alespoň protáhnu. A snažím se pak zapamatovat ten pocit spokojenosti a tím se pak motivovat další den ke cvičení.



UPDATE: Víte co je úplně nejlepší na kamarádkách? Že se ozvou přesně v tu pravou chvíli a tak, když už jsem ztrácela motivaci, objevila se má milovaná Sim s jejími fotkami po cvičení a začala mě povzbuzovat (tak jak to umí jen ona) ke cvičení. Takže nová vlna motivac je tadyyy! :D A až teď chápu jak je důležité mít toho svého cvičícího partnera.. I když je 1500 km daleko a i když povzbuzuje a cvičí s vámi "jen" přes obrazovku počítače. Takže díky Sim, že jsi mě provedla zdárně dalším týdnem! A doufejme, že brzy z nás taky budou ty sexy buchty na instagramu :D











You Might Also Like

2 komentářů

  1. Se zmrzkou nemusíš mít výčitky :D já včera zpráskala mekáč :D a ani necvičila, pouze 8km procházka :D dneska musím napravit a dát si do těla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hezky! :D Tak jsem ráda, že v tom vlastně jedem společně! :DD Tak držím palce s dnešním cvičením a dej si pořádně do těla :D

      Vymazat