Ne nadarmo se říká, že by se člověk měl obklopovat lidmi, kteří jej nějakým způsobem inspirují a já měla takové štěstí, že jsem pár takovách lidí našla + internet je mocná věc a inspirace tady jeden najde fakt mraky. Takže se stalo, že od nového roku jsem začala pomalu měnit svůj životní styl. 

Je skvělé mít v rodině doktorku, a  ještě lepší je to, když vám začne na nový rok povídat, co všechno vám cukr v těle způsobuje a jak jakou smrtí vlastně můžete umřít (Díky Anet!). Takže všechno to začalo sázkou, že zvládneme měsíc úplně bez cukru (toho "špatného").Takže jsme udělali velkou čistku kuchyně a všechno s cukrem jsme naskládali do skříňy. No... skončili jsme tak, že jsmě měli narvané 2 plné skříňky sladkostma, cukrem a cereáliema. Absolutně netuším, jak jsme zvládli tolik sladkostí nakoupit. Pro mě to byla ze začátku neskutečná muka. Jsem zvyklá přijít z práce, nebo procházky, vzít si nějakou sušenku, čokošku, něco dobrého na zub, udělat si večer ke krbu kakao... No a najednou tyhle moje každodenní radosti zmizely. Dobrou náhradu jsme ale našli v ovoci a medu ♥  Takže místo sušenek jsme začali kupovat všechny druhy ovoce a musím říct, že to fakt jde! Po asi 2 týdenním absťáku, kdy jsem se musela několikrát denně před skříňkou se sladkostmi přemlouvat, že fakt ne, mě to přešlo!

Je to už druhý měsíc a pořád v tom pokračujeme. Mým největším problémem bylo ale pečení bez cukru! Miluju pečení a v podstatě každý týden jsem něco pekla, jenže bez cukru se to dá fakt těžko, takže jsem našla na internetu recepty a pustila se do toho. První zkouška mrkvového dortu byla fakt katastrofa :D Ale všechno se dá a s trochou praxe jsem to zvládla! Nejde tak ale dělat vše, takže semtam prostě s cukrem peču a tak jednou týdně si dám "cheat day" kdy si prostě dopřeju nějakou sladkůstku. 

Nedělám to proto, že bych se cítila bez cukru nějak lépe, nebo šťastnější, ale jen čistě z toho, že vím, že cukr není pro mé zdraví (a zuby) zdravý.

Musím se každé ráno fakt přemlouvat do té sprchy vlézt, ale když tam už jsem, není to nikdy tak hrozné. Nejsem masochista, takže začínám od mírně teplé a postupně ochlazuji na vlažnou až studenou (čas se snažím postupně prodlužovat). A člověka to probere jako snad nic jiného! :D Ale ten pocit po sprše je k nezaplacení, cítím se po ni vždy skvěle, plná energie a pokaždé jsem na sebe hrdá, že jsem to zvládla! Nehledě na to, kolik má pozitivních účinků. Je to fakt skvělé a doporučuji každému to vyzkoušet. Motivaci najdete na netu, kde je spousty článků o tom, jaký to má vliv na lidksé tělo.

Cvičení

Do toho se přemlouvám už pěkně dlouho a je to jediná věc, kterou se mi ještě nepodařilo úplně splnit. Miluju pohyb, procházky, dělala jsem dlouhou dobu karate, které umí být někdy pěkná dřina. Ale buď jsou to aktivity u kterých se nemusím moc namáhat (koně, procházky, kolo) nebo kde mě fakt drilovali a musela jsem pod trenérem fakt jet na plné obrátky (někdy koně, karate, aerobik). Takže když jsem teď na cvičení sama a nestojí nademnou nikdo, kdo by na mě řval ať makám, tak si jedu lážo plážo a podle toho ty výsledky taky (ne)vypadají. Jakmile nevidím žádné výsledky, nemám motivaci a přestávám cvičit... :D Mým největším cílem je se sebrat a zkusit fakt v tom cvčení vytrvat a jedinou motivací mi můžná bude hezké tělo do plavek v létě, nebo možná nějaký parťák. Tak držte palce a snad se povede! Mám v plánu cvičení zařadit do mého ranního rituálu ♥

S láskou Klárka